- Čermák K. (e-mailem) --- 6. 4. 2010
Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák
Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43052
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |